"Závislost Na Životě"

Buh vi co noveho, jaka prekvapeni dnesni den prinese. Davno nijak prehnane neplanuji, zda jsem to, kdy delal. Minulost vyresena. Clovek se ponaucil, kolikrat vstal temer z mrtvych a o to silnejsi a moudrejsi jede dal.

Vcera na me kdosi vytahl veci, o kterych jsem ani netusil, ze s nimi mam co do cineni a pry, ze nema o nasi spolupraci zajem, wow. Vazena pi., vazeny pane, evidentne jsme se skutecne nepochopili a to i pres mou veskerou snahu o profesionalni, ale presto lidsky pristup k Vasi osobe a Vy date na to co "jedna baba povidala"? Ach, okay, no problem. Clovek, aby se jeste bal zaloby, za neco co ani nebylo, neudelal a jedna se o projekci Vasich domenek, neucelenych, mylnych informaci o me a me celozivotni praci a zamestnani. Prave proto jsem Vam doporucil se eventualne obratit jinam nebo nekoho jineho, ale venujete pozornost jen a jen Vasemu zajmu, aniz by jste si to uvedomoval-a. Kdyz si clovek precte z cele knihy jenom uryvek, ale hovori o ni jakoze ji zna celou, ze vi, k tomu navic jeste kritizuje aniz by si zametl-a nejdrive pred vlastnim prahem, pak neni divu, ze jsme tak nejak misunderstood... To pardon, ale ja jsem jenom obycejny clovek a bytost lidska a nemam zapotrebi se timto vice zabyvat. Ta svicka stale hori, ale kolik zbyva, jak dlouho "to" jeste bude pri zivote v tomto svete, to nevim. Zas takovy dobry odhad nemam, ale vim jiste ze toto vse drive nebo pozdeji skonci a vrele doporucuji i Vam to brat s lehkosti ❣️ Amen

Takova vedra jako byla letos nepamatuji za cely zivot. Vyschly pokoty, ricky a i ve velkych rekach je malo vody. Umiraji zivocichove, stromy ztraci listy... Co nas jeste ceka? Prognozy jsou vselijake. Obavam se, ze vic se modlit nepomuze...

Stale se obracim ke svemu vnitrnimu vedeni. Jakmile zjistim, ze se vzdaluji od sveho vyssiho Ja, od Boha, stracim kontakt s Universem, vzdy se zastavim, zpomalim, treba si i zavru oci a udelam si hluboky nadech nosem, jeste si dopridychnu a pomaly klidny a tichy vydech. Toto, jeli to nutne zopakuji treba dvakrat i trikrat. Pomaha to na celkove zklidneni a uzemneni a zpritomneni se. Pri hnevu, hodne myslenek, nacerpani energie, vycisteni a odevzdani stareho, koncetraci...

Zitrejsi den zacnu snidani. Mam za sebou cca rocni prerusovany pust, kdy jsem prvni jidlo mel nejdrive okolo poledne spise tak ve 14 a pozdeji, s tim, ze posledni okolo 19 max dle moznosti 20 hod a to bylo, ale vetsinou jedinne jidlo denne. Citim a vnimam, ze stacilo. Minuly rok jsem tez zvladl drzet skoro tydeni pust jen o vode a cerne kave. Muze se treba spetka kvalitni soli kvuli elektrolitum a mineralum. Skutecne zazitek, vazne. Je fakt, ze paty den si myslite, ze uz neni nic, co by jste nezvladli... Kazdopadne si zitra dovolim dat do hodiny po probuzeni oves. vlocky s tvarohem, medem, ovoce co dum da a vejce. Uz se tesim. Az pak kava. Tu si neodepru.

Jsou "veci", ktere nepotrebuji popisek, vysvetlivky nebo skatulku. Jsou sami o sobe tim cim jsou. Takove nebo taci jaci jsou, ti ta to ten, kterym ma co byt. Nekdo se tak proste narodi, jiny se tim stava. Nekdo se musi inkarnovat znovu, neco uz je davno hotove, neco se stale tvori, roste, rozviji se. Kolikrat az trapnym oznacovanim a pojmenovavanim daneho subjektu, ale i veci ztraci toto cele na originalite, prirozene krase, meni se charakter a dost mozna i vlastnosti a samotna podstata. V zaveru toho vseho se uz jedna o uplne neco jineho nez co vytvorila sama priroda spolu s Universem k dokonalosti jako takove.

20.08.2026

Uz davno neverim vsemu a vsem, uz davno. Prvni skutecne velke pochybnosti v ramci duvery a moznosti se na nekoho nebo neco spolehnout ve me zazehli rodice. V sedmi letech mi nechali doma na hrani nabojnice - patrony z ruznych strelnych zbrani co otec privezl z vojenskeho cviceni. Odesli tehda na nakup, ja zustal sam doma a jedna z nich, od samopalu mi explodovala v rukou. Malem jsem to neprezil. Byl to extremni zazitek a je zazrak, ze tu stale jsem. Cele se to svedlo na me, ze jsem "to" nasel venku pri show Lidovych milici... Myslim, ze by to ve skutecnosti odnesli oba. Otce by mozna i zavreli, ale musel jsem lhat, kdyz me sili... Jednu ze strepin mi vyndavali az o zhruba 20 let pozdeji. Byla blizko stehenni tepny... Myslim, ze v teto dobe, po tomto extremnim zazitku jsem poprve pocitil skutecnou neduveru, strach, obavy a skepsi. Vedel jsem, ze neco neni v poradku, ze neco je i jinak nez se zda, jevi, lidi vam tvrdi, rikaji nebo presvedcuji o. Prevratilo mi to castecne zivot na ruby. Take to biti. Opakovane biti a mlaceni za ani nevim co! Byl jsem pry zive dite. Moc nechapu. Mrtve dite by asi nebylo. To by neexistovalo. Predstavy o tom, jak se ma kdo chovat, co ma delat a co naopak nesmi se ruzni. Myslim, ze si to sve rodinne trauma z predeslych generaci co na me zkouseli a snazili se predat nesou svym zpusobem do dnes. Ja to neprijal. Odmitl jsem to. Zaplat pan Buh, diky Universu i prirode samotne. Ziji, jsem. Jsem a ziji 🙏❤️

"Jenom" byt. Jenom byt, nic moc nechtit, po nicem moc netouzit, neocekavat, nic moc si neprat. Odevzdane, ne apaticky, ale odevzdane zit v Bohu, zit Boha... To Vam je takova pohoda, klid, mir a laska hihi 🙃 Cesta Sebeodevzdani 🍀 

21.08.2026

Cesta do zahranici a dost mozna i dlouhodoby pobyt tam nekde venku, at uz by to mela byt znovu Severni Amerika nebo nyni napr. Asie se mi stale vice vzdaluje z dohledu. Obcas premyslim i napr. o Spanelsku... Jsou to ma leta a sila takovyto krok uskutecnit nebo je to uz take pohodlnost, neco malo zazemi a par pratel co me tu drzi? Asi od vseho trochu. Take se synem mam diky Bohu vztah dobry a ml. pan stale roste a dospiva a vyviji se... Necht se mu i nadale dari 🙏

22.08.2026

Snim, ale neni to sen, jsou to vzpominky na Severni Karolinu. Je rano, mam stale zavrene oci a jsem tam. Je to tak zive. Kde vlastne jsem? Telo lezi na Severni Terase v Ústí nad Labem v posteli, ale duchem jsem na Morehead Avenue v Durhamu. Prochazim si znovu znama mista a dychym tamni vzduch. Vlhci nez u nas. Okolo stromy a souseduv dum. Jsou na dovolene a ja se jim staram o travnik. Do YMCA fitness centra to mam kousek. Trenink v gymu, plavani, sauna a pozdravy od pratel. Moc me tesi Mr. Mike Peterson. I really appreciate your company and stories from the wars your in as a Marine Corp. I must be blessed when this guy tells me "don't you dare to go to the Army Jan. Don't you dare. I got shot here and here. The war is hell... I almost didn't survive..." "Me too Mike, me too. I got shot when I was 7 because of mine parents. I didn't almost make it as well"... He is holding my shoulders and shaking my whole body telling to forget to join the Military service where I have actually already signed in... He is saving my life probably to be fully honest... "Okay Mike, okay, alright, I got you! I got you. Understand sir. Sir understood!"...

23.08.2026
Po dlouhe dobe se ke me znovu tuli zena. Je mlada, krasna a stale se smeje. Narazili jsme na sebe "nahodou" v praci. Ona potrebovala strechu nad hlavou, ja spolecnost, tak jsme to dali dohromady. Nevime jake trvani to bude mit, ale nyni je nam spolu dobre. Vzajemne si vychazime vstric a pomamahame. Kdo vi, co bude zitra. Dnes je dnes a ja uz se necitim tak sam po tech 5ti letech single zivota. Ona si muze casem nasetrit par penez a jit do vlastiho bydleni a to hlavne kvuli sve dceri, ktera ji potrebuje... Ja do te doby potkam jeste nekoho dalsiho nebo zustanu znovu zit svuj svobodny singl life dokud neprijde to prave a ono to prijde... Netlacim na nic, nic moc neocekavam, po nicem moc netouzim. Mam par skromnych prani, pro ktera se snazim take neco delat, ale to je zhruba vse. Strecha nad hlavou, neco k jidlu a piti, trocha toho stesti a zdravi. V pohode, klidu, miru a lasce ❤️ 🙏 Uz nemam silu bojovat s vetrnymi mlyny, neustale nekoho presvedcovat o skutecne podstate veci, fakticke realite a pravde jako takove, proste lzi a domnenek, falesnych predstav a iluzi. Vsichni svym zpusobem snime svuj sen. Nekdo nesni vubec. Takovym lidem nezavidim. To je smutne. Naslouchat take svemu srdci a ne jenom rozumu, byt soucasti teto kosmicke hry, neoddeleni od Boha ve spojeni s Universem a v souladu a harmonii s Prirodou. To je to, co se po nas chce, co se od nas ocekava 🌀🍀

K lasce vzhlizim dohledem nejasnym jsou dny plne smutku.
Vitani svitani nadeji prinasi a bere sebou stesk z probdele noci.
Ku pomoci miri silene davy splasenych lidi, co za vse se stydi a hukot ci rev neustava.
Marna zprava z uz tak lzivych informaci v nasich mediich se dostava kam ma a nadale klame.
Je to to same nebo se dozvime konecne neco noveho, co rozjitri nase srdce a pozvbudi nasi mysl?
Budme k sobe laskavi, laskavi k sobe budme. Clovek zustava clovekem jak na venek tak uvnitr, za to se neni nutno stydet. Jen nekdy je to vice, jindy mene videt.
Toto neni AI!

Tupou hlavu o opaku lži, nedorozumění, chybném závěru či konstatovaní a naopak skutečnosti bez obalu škatulek a domnělých faktů nepřesvědčíš. Pitomci s titulem, mocí a postavením nevysvětlíš, že se mílí a žije v iluzi o realitě pro něj tak vzdálené, jako je hejno vran toužících po tom stát se labutěmi. Možná by pomohl zázrak, ryzí pohnutí vědomím, zážitek osvícení, probuzení ze tmy. Kdo ví? V takto uměle nastaveném systému většinové společnosti, která si změnu nepřeje, protože jí Matrix, ve kterém žije vyhovuje pomůže už pravděpodobně jenom ufo a mimozemšťané, haha, pardon ... Hlavně nám neberte to, na co jsme již za ta léta zvyklí, natož nás nepřesvědčujte o opaku, když už jsme začali téměř i věřit.

31.08.2026

Drahy priteli, byl to so far dobry den. I kdyz jsem se uprime tak trochu bal, co by mohlo jeste tak byt, az potkam sveho byvaleho spolubydliciho, tak pan Buh i Universum to chtela jinak a vubec jsme na sebe nenarazili. "Neco" tomu dava stale vice prostoru i iluzorniho casu, aby se ta energie po nasem rozchodu uhladila a vse doslo, kam ma... I laskavost ma sve hranice, coz byla dalsi lekce pro me.

Cim vice jsi v pritomnosti, tim vice vidis, vnimas, hmatas, citis a skutecne zijes. Clovek dokaze byt stastny i z mala. Z usmevu druheho cloveka, kdyz Te nekdo pozdravi a nebo "jenom" proto, ze jsi. Ze proste jsi. Najednou vis, ze vse je jak ma byt. Misto, okolnosti, lidi i to pocasi...

Ano, jsem znovu sam, to je pravda, ale i to ma tak byt. Neverim, ze budu sam do konce zivota, to ne. Nekde tu je. Mozna to je v Africe, mozna je to v Indii nebo je to mozna jenom o kousek dal, kde je a jeste jsme se nepotkali. Jeste to nesedlo, neni ta prava chvile, ale jednou to prijde. Jednou ano. A zda ne, coz je take mozne, tak to tak ma byt. Nezlobim se, nejsem zatrpkly ani nehorknu. Jsem a to ma take vyznam, i kdyz si ho kolikrat clovek sam tolik neuvedomuje, presto tu je. Nejenom vyznam, ale i poslani...

01.09.2026

Je nový den. Odevzdaný sedím za stolem s počítačem a piji kávu. Mám za sebou lehký úklid domácnosti, přípravu snídaně a vitamínů. Každodenní dávka. Shilajit, Creatine, Kotvičník zemní, Maca, D2, Hořčík ... Stále to ladím. Musím cvičit. Shadow boxing, strečink, posilování váhou vlastního těla, dýchací cvičení, meditace. Tělo po všech těch zraněních bolí, ale nic jiného mi nezbývá než to překousnout a dát to.